Vrácení rezervačního poplatku: Nejvyšší soud znovu na straně kupujících
Podpis rezervační smlouvy a složení statisícového rezervačního poplatku (depozita) je běžným začátkem procesu koupě nemovitosti. Co se ale stane, když si koupi následně rozmyslíte nebo se s prodávajícím neshodnete na přesném znění kupní smlouvy? Je běžnou praxí, že dle znění smlouvy dochází k transformaci rezervačního poplatku na smluvní pokutu, kterou si mezi sebe rozdělí realitní makléř a prodávající. Začátkem roku 2026 vydal Nejvyšší soud rozhodnutí, ve kterém svůj náhled na podobné situace zpřísňuje a otevírá kupujícím novou cestu k vrácení uhrazeného poplatku.
Past jménem rezervační smlouva
V praxi se velmi často setkávám se situací, kdy zájemce o nemovitost podepíše rezervační smlouvu (právně se často jedná o smlouvu o smlouvě budoucí kupní či o smlouvu smíšenou), ve které se zaváže koupit dům či byt za dohodnutou kupní cenu. Tato smlouva bývá velmi stručná a detailní podmínky samotného prodeje řeší jen v obecné rovině. V naprosté většině případů nebývá budoucí kupní smlouva přílohou rezervační smlouvy.
Zájemce o nemovitost se tak v rezervační smlouvě zavazuje uzavřít kupní smlouvu, jejíž celý obsah nezná a nelze jej vyčíst ani z textu rezervační smlouvy či jejích příloh. Teprve později mu makléř nebo prodávající předloží text kupní smlouvy obsahující specifikaci nemovitosti, ujednání o právech a povinnostech z vad, platební kalendář a často také smluvní pokuty. Připomínky zájemce k textu smlouvy často druhá strana neakceptuje a pro případ neuzavření smlouvy hrozí propadnutím rezervačního poplatku jako smluvní pokuty.
Nejvyšší soud: Neuzavření obecně vymezené smlouvy nelze sankcionovat
Proti této praxi se nyní vymezil Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 23 Cdo 491/2025. V tomto sporu šlo mimo jiné o vrácení blokovacího depozita (rezervačního poplatku) ve výši 100 000 Kč.
Nejvyšší soud uvedl, že pokud smlouva o smlouvě budoucí (která je často obsažena v rezervační smlouvě) vymezuje obsah budoucí smlouvy pouze obecným způsobem, nelze smluvní stranu postihovat za to, že odmítne uzavřít kupní smlouvu obsahující konkrétní podmínky, které nebyly dříve výslovně sjednány.
Zákon totiž v takové situaci nepředpokládá, že by jedna strana mohla jednostranně určit konkrétní obsah kupní smlouvy a nutit druhou stranu k jejímu uzavření pod hrozbou smluvní pokuty. Pokud obsah budoucích práv a povinností nebyl sjednán jako úplný, má se oprávněná strana domáhat toho, aby tento konkrétní obsah určil soud, nikoliv si vynucovat podpis vlastního návrhu a případné neuzavření sankcionovat smluvní pokutou.
Co to pro kupujícího znamená v praxi?
Již dříve Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, ve kterém transformaci rezervačního poplatku na smluvní pokutu prodávajícím a makléřům komplikoval. Nynější rozhodnutí tak pokračuje v nastaveném trendu. Z pohledu kupujícího z něj jasně vyplývá, že aby bylo možné platně pokutovat za neuzavření kupní smlouvy, musela by již samotná rezervační smlouva obsahovat dohodu o všech konkrétních podmínkách budoucí koupě. To zpravidla znamená, že by znění kupní smlouvy muselo tvořit přílohu rezervační smlouvy.
Vzhledem k tomu, že většina rezervačních smluv takto detailní zdaleka není a omezuje se jen na základní vymezení nemovitosti, ceny a rezervační lhůty, otevírá se kupujícím široký prostor pro obranu. Pokud jste rezervační poplatek uhradili, ale následně z nejrůznějších důvodů nechcete uzavřít kupní smlouvu, máte nyní další argument pro vrácení uhrazených peněz.
Shrnutí na závěr: Jak nepřijít o rezervační poplatek?
🚩 Pozor na nové podmínky: Pokud vám po podpisu rezervace prodávající nebo makléř předloží kupní smlouvu, jejíž text nebyl součástí rezervační smlouvy, nelze vás za odmítnutí uzavření platně sankcionovat a rezervační poplatek vám musí být vrácen.
🚩 Zákaz jednostranného diktátu: Prodávající nemá právo do finální smlouvy jednostranně doplnit konkrétní práva a povinnosti, které jste předtím neodsouhlasili, a vynucovat si jejich akceptaci.
🚩 Zadržení poplatku bývá neoprávněné: Neuzavřeli jste kupní smlouvu a realitní kancelář si ponechala uhrazený rezervační poplatek? S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu může být takový postup neoprávněný.
osobně, telefonicky nebo on-line · okamžitá dostupnost termínů
Odmítá vám prodávající nebo realitní kancelář vrátit rezervační poplatek?
Přestože se jedná o častou situaci, s ohledem na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu máte jako kupující velkou naději na jeho vrácení. Vše závisí na konkrétním znění rezervační smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí. Ozvěte se mi nezávazně ještě dnes.
Autor článku

Mohlo by vás zajímat
Nechce vám majitel vrátit kauci z nájmu? Zjistěte, na co má právo a jak se bránit
Konec nájmu a stěhování je často samo o sobě stresující. Situace se ale může ještě zkomplikovat, když vám pronajímatel oznámí, že si vaši kauci ve výši několika nájmů částečně nebo dokonce celou ponechá. Často argumentuje poškozením bytu nebo tím, že si kauci nechá „pro jistotu“, dokud nedorazí roční vyúčtování energií. Jaká jsou ale vaše práva? V tomto článku si ukážeme, že zákon stojí na vaší straně a situace nemusí být tak beznadějná, jak se může zdát.
Přečíst článekVyúčtování služeb spojených s nájmem: Jak jej provést správně a jak se proti vadnému vyúčtování bránit
Přestože je vyúčtování záloh za služby pravidelnou součástí nájemních vztahů, překvapivě často se v něm objevují chyby. Pronajímatel musí vyúčtování provést a doručit nájemci v zákonné lhůtě a nemůže do něj zahrnout vše, co v souvislosti s bytem platí, ačkoli se mnoho pronajímatelů mylně domnívá opak. Nájemci zákon naopak dává poměrně krátkou dobu na obranu proti nesprávně provedenému vyúčtování. V tomto článku se dozvíte, jak vyúčtování provést správně, které náklady do něj nepatří, a jak se proti vadnému vyúčtování bránit.
Přečíst článekProdej nemovitosti nabyté darem v roce 2026: Kdy platíte daň a co si lze odečíst?
Získání nemovitosti darem a její případný následný prodej představují dvě samostatné události, z nichž každá má svá specifická daňová pravidla. Mnoho prodávajících se obává, že při prodeji darovaného bytu či domu přijdou o podstatnou část zisku na daních. Daňové předpisy však nabízejí řadu výjimek a možností, jak legálně dosáhnout osvobození. V tomto článku přehledně vysvětluji daňové dopady obou kroků.
Přečíst článek